Svaz květinářů a floristů České republiky

Přihlásit

Kompletní servis pro květináře a floristyDnes darujte květinu Květoslavě

Botanická zahrada - záchrana kriticky ohrožených druhů rostlin

Blíží se Den země (22. dubna 2024). Botanici v Troji pokračují v dalších záchranných programech, připravují expozici ohrožených rostlin ČR a Botanická zahrada hl. m. Prahy má dokonce ve svých sbírkách 10 druhů rostlin, které jsou již v přírodě vyhynulé.

Ochrana kriticky ohrožených rostlin má smysl. Botanici připravují další druhy pro navrácení do přírodních lokalit.

V botanické zahradě v Troji se věnují ochraně ohrožených rostlin z České republiky i z celého světa. Pěstují zde 10 rostlinných druhů, které už v přírodě nenajdeme

Odborníci z Botanické zahrady hl. m. Prahy ve spolupráci s odborem ochrany přírody Magistrátu hl. m. Prahy a dalšími institucemi (Česká zemědělská univerzita, Botanický ústav AV ČR, Výzkumný ústav rostlinné výroby) pečují o záchranu genofondu rostlin, které jsou kriticky ohrožené. Přímo v botanické zahradě už vypěstovali záložní populace 189 kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky. Některé z nich pak vracejí zpět do přírody. Už v roce 2022 došlo k vysazení velmi vzácného koniklece otevřeného v přírodní lokalitě v Praze. Na původní stanoviště se vrátil i rozrazil dlouholistý a trojští botanici podporují rovněž záchranný program výsevu kriticky ohroženého zvonovce liliolistého v okolí Karlštejna. V botanické zahradě za podpory partnera ČSOB také vzniká expozice, která návštěvníkům představí ohrožené rostliny ČR. Kromě ohrožených zástupců české květeny zde pečují i o vzácné rostliny tropických oblastí. V rámci vlastní laboratoře se trojští odborníci zabývají množením ohrožených druhů rostlin, jedná se zejména o orchideje rodu Paphiopedilum a kapradiny. Ve sbírkách Botanické zahrady Praha je od začátku roku 2024 také 10 druhů rostlin, které jsou již v přírodě vyhynulé.

Ohrožené druhy české květeny

Některé rostliny, které ještě před několika desítkami let patřily k běžné součásti naší přírody, se v poslední době stávají přímo ohroženými vyhynutím. Odborníci Botanické zahrady hl. m. Prahy se snaží o pěstování záložních populací takových druhů a v případě potřeby spolupracují na záchranných programech usilujících o jejich zachování a navrácení do přírodních lokalit. Jako úspěšné lze hodnotit navrácení koniklece otevřeného na nové přírodní stanoviště v Praze v roce 2022. V současné době spolupracují místní odborníci i na výsevu kriticky ohroženého zvonovce liliolistého v okolí Karlštejna. Tuto rostlinu také návštěvníci najdou v expozicích botanické zahrady. V botanické zahradě v Troji pečují dále i o hlaváček jarní z údolí Vltavy a upolín nejvyšší, kdy se z posledních dvou rostlin z Hrnčířských luk podařilo vypěstovat několik mladých rostlinek. Z dalších již téměř vyhynulých rostlin zaslouží zmínku prha arnika, jedinečná divizna brunátná s temně fialovými květy, která je dnes známá pouze v několika jedincích z území Šance nad Břežanským údolím, nebo hvozdík sivý, který lze ještě vzácně najít v Modřanské rokli. „Svoji pozornost jsme při záchraně genofondu rostlin upřeli zejména ke stanovištím v Praze a jejím blízkém okolí. Květena této oblasti je velmi bohatá a rozmanitá, ovšem s ohledem na množství působících negativních vlivů jsou některé druhy velmi vážně ohrožené a v Praze jde přímo o riziko vyhynutí. Považujeme za svou povinnost podílet se ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy na aktivní ochraně těchto mizejících druhů. Mnoho z nich již v naší zahradě pěstujeme a dále množíme. V současnosti máme v kultuře 189 kriticky ohrožených druhů české květeny, pro některé už je připravený plán jejich návratu zpět na místa výskytu. Toto číslo znamená, že udržujeme zhruba 40 % českých druhů rostlin, které jsou v nejvyšším stupni ohrožení,“ doplňuje Vlastik Rybka, náměstek odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy. Součástí ochranných aktivit přímo v botanické zahradě je i budování nové expozice Archa Bohemica, která ohrožené rostliny ČR představí návštěvníkům. Probíhají v ní poslední úpravy a vysazování rostlin před oficiálním zpřístupněním. Novinkou je znovuzavedení pastvy na jižní stráni přímo v areálu botanické zahrady. Tato část je botanicky i entomologicky velmi ceněná, původní rostlinná skladba zde byla a dosud je značně rozmanitá. Botanická zahrada chce pomocí pastvy zlepšit stav stepních porostů a přispět ke zvýšení diverzity rostlin i hmyzu uvnitř areálu.

10 druhů rostlin, které už v přírodě neexistují

Kromě ohrožených druhů české flóry pečují trojští botanici též o exotické rostliny, které jsou rovněž na seznamu kriticky ohrožených druhů. Ve sbírkách zahrady je dokonce i 10 druhů rostlin, které se v přirozeném prostředí již nevyskytují a najdeme je už jen v botanických zahradách. Některé tyto rostliny mohou vidět návštěvníci přímo v expozicích. Ve skleníku Fata Morgana lze stále spatřit leknín nejmenší (Nymphaea termarum), jehož původ je v termálních pramenech africké Rwandy a který byl v roce 2008 prohlášen za vyhynulý, nebo madagaskarskou palmu Dypsis ligulata, která v přírodě nebyla pozorovaná od roku 1923. V expozicích botanické zahrady jsou sezónně k vidění dva druhy rodu Brugmansia (česky durmanovec), jenž je v přírodě vyhynulý, nicméně v kultuře se běžně pěstuje. Z evropských rostlin zde mají několik výpěstků středozemní trvalky vrbiny menorské (Lysimachia minoricensis), z jihovýchodu USA pak keř Franklinia alatamaha, vysazený v Horní zahradě. Nechybí ani vyhynulé rostliny dalekých oblastí, například Rhododendron kanehirae původem z Tchaj-wanu, exotický jerlín Sophora toromiro, který býval v minulosti hojný na Velikonočním ostrově. V posledních kusech je také zachována rostlina Abutilon pitcairnense z rodu slézovité, endemitní rostlina z ostrova Pitcairn v jižní oblasti Tichého oceánu, nebo „zlatá fuchsie“ Deppea splendens, která pochází z Mexika.

Tajemství botanické laboratoře

Botanická zahrada hl. m. Prahy má vlastní laboratoř, která se zabývá množením vzácných rostlin, především orchidejí a kapradin. Rostliny se vypěstují ze semen na sterilních živných médiích metodou in vitro (uvnitř sterilní skleněné nádoby). Takto se zde věnují 160 druhům orchidejí a více než 120 druhům kapradin, z nichž je 24 druhů zapsáno v celosvětovém červeném seznamu jako ohrožené. V rámci záchrany rodu Paphiopedilum (střevíčníkovec), který je zahrnutý v příloze 1 mezinárodní úmluvy CITES, probíhá spolupráce i s dalšími botanickými zahradami v Evropě. Naplňuje se tak celosvětový program záchrany genofondu ohrožených druhů rostlin.

zpět na nástěnku