Do projektu Kořeny osobností se zapojila významná česká vědkyně a biochemička Helena Illnerová

Helena Illnerová (* 1937) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (UK) v Praze, obor chemie, specializace biochemie. Poté nastoupila do Fyziologického ústavu Československé akademie věd, od roku 1993 Akademie věd ČR (AV ČR). Zde se věnovala převážně studiu biologických rytmů a časového systému savců. Spolu se spolupracovníky jako první ukázala, jak je denní rytmus v tvorbě melatoninu, hormonu epifýzy, řízen vnějším osvětlením i ročními změnami v délce dne a jak i centrální biologické hodiny v mozku, které rytmy regulují, jsou modulovány roční dobou a slouží tak nejen jako denní hodiny, ale i jako roční kalendář. Lze říct, že Helena Illnerová zavedla v českých zemích studium chronobiologie, tj. nauky o čase v živých organismech, stala se mezinárodní autoritou v této oblasti a začalo se mluvit o české škole chronobiologie. Spolupracovala též intenzivně ve výuce s vysokými školami, zejména s UK. Po vzniku AV ČR se Helena Illnerová stala nejdříve její místopředsedkyní a poté i předsedkyní. Za přínos pro vědu a její řízení jí byla udělena četná vyznamenání, např. Českou lékařskou společností Cena J. E. Purkyně, zakládající členství v Učené společnosti ČR, medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy I. stupně, státní medaile Za zásluhy II. stupně, zlatá medaile UK, čestná medaile AV ČR De scientia et humanitate optime meritis. Získala i mezinárodní ocenění, např. prémii pro seniory v neurovědách od Mezinárodního centra Fogarty při Národním ústavu zdraví v USA, ocenění důstojníka Řádu akademických palem Francie či medaili Ariënse Kapperse od Evropské společnosti pro biologické rytmy. Za výchovu dětí v duchu skautských myšlenek a hodnot, na kterou Helena Illnerová s láskou vzpomíná, a za šíření těchto myšlenek jí bylo uděleno skautské vyznamenání Stříbrný trojlístek.   

Jedle balzámová – vánoční stromek z Ameriky

Jedle balzámová (Abies balsamea) je stálezelený jehličnan a v přírodě dorůstá výšky
15–30 m. Koruna je kuželovitá, aby lépe snášela přívaly sněhu. Borka je hladká, eliptická s horizontálně postavenými puchýřky. Ty obsahují čirou, silně lepivou pryskyřici, která intenzivně voní. Odtud je také odvozen druhový název dřeviny. Jehlice jsou ploché, na líci tmavě zelené, na rubu se dvěma stříbřitými proužky. Šišky této jedle jsou vzpřímené, 4–8 cm dlouhé. Zajímavostí je, že v mládí jsou purpurově červené. Pochází ze severovýchodu USA a zasahuje i do jihovýchodní a střední části Kanady. Roste v chladných a vlhkých podmínkách, často na hranici lesa. „Balzám této dřeviny, známý též jako ‚kanadský‘, měl široké použití. Sloužil například k výrobě terpentýnu, jako kloktadlo proti bolesti v krku, k výrobě laků, k lepení čoček v objektivech nebo diapozitivů,“ vysvětluje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin v Botanické zahradě hl. m. Prahy. V USA, ale i v západní Evropě je jedle balzámová pěstována jako vánoční stromek. V České republice se poprvé objevila v 19. století. „Paní Helena Illnerová má ráda lesy, a to zejména ty jehličnaté. V jednom z rozhovorů si posteskla, že jí při jejím působení na východním pobřeží Spojených států a procházkách v parku chyběly tradiční jehličnany a jejich vůně. Proto jsme zvolili jedli balzámovou, krásnou a štíhlou dřevinu, jejíž americký původ je připomínkou působení Heleny Illnerové ve Spojených státech,“ doplňuje Tomáš Vencálek.

O projektu Kořeny osobností

Unikátní projekt Kořeny osobností vznikl ve spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s Darinou Miklovičovou v roce 2009, a tak již šestnáctým rokem přitahuje pozornost návštěvníků k vzácným rostlinným exemplářům z nejrůznějších koutů světa. Díky jejich vysazování nejvýznamnějšími českými i zahraničními osobnostmi 20. a 21. století se podařilo výrazně zvýšit zájem široké veřejnosti o cenné rostliny, dřeviny a stromy a trojskou botanickou zahradu celkově. Do projektu Kořeny osobností se zapojilo již 126 významných jmen z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů či představitelů charitativních organizací. Vedle objevování vzácných rostlin si návštěvníci botanické zahrady mohou připomenout velké příběhy jejich patronů, mezi nimiž jsou například prezident Václav Havel, Meda Mládková, Jeho Svatost 14. dalajlama, sir Nicholas George Winton, světoznámý španělský obuvník českého původu Manolo Blahník, bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, držitel Oscara Miloš Forman či jeden z největších Čechů – Jára Cimrman. V roce 2025 se do projektu zapojila například legendární herečka Jiřina Bohdalová a americký astronaut Andrew J. Feustel, který do vesmíru vyvezl postavu Krtečka. V projektu také přibyl další národní strom – strom České republiky, který vysadil prezident ČR Petr Pavel.