Marie Hofmanová a její pohled na floristiku a zahradnický obor

Ráda se s Vámi milí příznivci zahradnického, ale i floristického řemesla, podělím o pár myšlenek, které mě napadaly při aranžérské soutěži v Hejnicích. Evokovaly mě k tomu dost rozdílné výkony soutěžících. Ze své zkušenosti, jak já říkám – školy života – vím, že je mnohdy velmi dobré nechat studentům při odborném výcviku volnou ruku. Jen dohlédnout na to, aby dodržovali jistá floristická pravidla(!) a diskutovali s nimi o daném tématu, které mají ztvárnit. To už se lehce dotýkáme umění. A já tvrdím, že práce zahradníka, ať už pracuje jako řadový pracovník, nebo zahradní architekt, nebo florista je ve výsledku kus umění. Proto je podle mne třeba zapojit nejen ruce, ale i svou fantazii, vzpomínky, nebo vizi budoucnosti, nebo nakrásně přítomnost, zážitky atd., a snažit se toto vše promítnout do své práce – umění.

Věřte, nebo ne, ale já mám mnoho zkušeností s tím, že děti – žáci dovedou hodně překvapit. Dokonce až tak, že jsem se nechávala inspirovat já od nich. Prostě jsme se navzájem „postrkovali“ do dalších nápadů.

Ještě Vám chci říct, že mě to moc bavilo a baví. Každá práce mě opravdu přináší radost. Prostě se snažím život brát tak, abych si mohla večer říct  - byl to dobrý den, spousta věcí se mi povedla a ty ostatní zkrátka vylepším.

Milí budoucí zahradníci, floristé – buďte optimisty a nic nevzdávejte. To je velká devíza.

                                                                  Vaše Marie Hofmanová